Nejčastější chyby:
- Velikosti jednotlivých sekcí jsou příliš velké a neodpovídají kapacitě zdroje vody. Postřikovače se proto nevysouvají úplně, nemají dobrou distribuci vody a nezavlažují tak předpokládanou plochu. Kapacitu zdroje je nutné vždy předem ověřit a sekce spočítat. 1/2″ zahradní kohoutek na fasádě tedy obvykle nestačí. Nejběžnější dimenzí přívodního potrubí na běžných zahradách je 1″.
- Postřikovače jsou vzdáleny daleko od sebe a nezajišťují tak vzájemné překrývání mezi sebou. Postřikovače nestačí rozmístit jen tak, aby se dostřikem dotýkaly, ale musí se i dostatečně překrývat. Je žádoucí zajistit, aby každý z postřikovačů dosáhl svým dostřikem až na sousední postřikovač. Správné rozmístění postřikovačů je základem úspěchu.
- V jedné sekci jsou kombinovány odlišné druhy postřikovačů. Závlaha je potom výrazně nerovnoměrná. Např. rozprašovací a rotační postřikovače by neměly být provozovány společně na jedné sekci.
- Výsuvné postřikovače ve svahu nejsou opatřeny zpětnými ventily proti vytékání vody. V okolí nízko položených postřikovačů se po skončení závlahy udělají nežádoucí louže. Systém se také částečně odvodní a při opakovaném zavodnění při dalším závlahovém cyklu postřikovače „prskají“.
- Na přívodním potrubí není vsazen žádný filtr nebo filtr je nedostatečný. Trysky se potom zanáší a snižuje se kvalita závlahy a životnost systému. Minimální požadovaná jemnost filtru pro vodu z vodovodu je 75 mesh, pro studniční vodu 100 mesh, přičemž obvykle postačuje filtr sítový.
- U zdrojů vody s vyšším obsahem nečistot (jímky na dešťovou nebo užitkovou vodu apod.) je malá plocha filtrační vložky nebo nevhodná konstrukce filtru. Vhodné jsou především filtry lamelové (diskové) s velkou filtrační plochou nebo filtrační jednotky s automatickým proplachem. Při nedodržení tohoto pravidla je riziko velmi častého ucpávání filtru nebo poškození filtru a následně i celého systému.
- Mikrozávlaha není opatřena samostatným jemným filtrem 120–150 mesh. Důsledkem je nízká životnost mikrozávlahy způsobená ucpáváním jednotlivých komponentů.
- Elektromagnetické ventily se na zahradě doporučuje umístit do plastových ventilových šachtic s drenážním podsypem a ventily připojit vodotěsnými konektory. V ostatních případech není obvykle zaručena spolehlivost a životnost ovládacího systému.
- Dimenze potrubí na sekcích nebo na hlavním rozvodu je malá a jsou velké tlakové ztráty. Při rozdílném tlaku na začátku a na konci sekce dochází k nerovnoměrné závlaze.
- Čidlo srážek není nainstalováno nebo je na nevhodném místě (pod střechou, na závětrné straně apod.). Při dešti potom není systém zablokován.
Uvedené realizace jsou ukázkami firmy HUNTER Industries
